Eduard Petiška patřil a patří po právu mezi naše nejúspěšnější literáty. Stal se jedním z nejpřekládanějších autorů a jeho knihy oslovily všechny věkové kategorie napříč generacemi. Byť se narodil v Praze, málokdo donedávna věděl, že jeho „druhým domovem“ se stal jeden z nejstarších hradů Českého ráje.
V sobotu 27. dubna proběhla, v rámci akce Český ráj dětem, na hradě Valdštejně výjimečná událost. Došlo ke slavnostnímu odhalení pamětní desky slavnému spisovateli Eduardu Petiškovi, který v letech 1954 – 1958 na Valdštejně trávil letní čas spolu se svou rodinou. Desku na zdi Klasicistního domu odhalil sám autorův syn, a také úspěšný spisovatel, Martin Petiška. Ten při procházce hradem zavzpomínal právě na letní časy strávené s rodiči v srdci Hruboskalska. „Na hrad jsem jezdil s malým kufříčkem a každý rok jsme s rodiči bydleli ve stejném pokojíčku v prvním patře Klasicistního domu. Když pršelo, tatínek mi udělal stínové divadlo, abych se zabavil. Celý areál hradu mi učaroval, ale nejvíce se mi líbilo na prvním nádvoří“, zavzpomínal Martin Petiška. Jeho otec si hrad Valdštejn natolik zamiloval, že zde se svou ženou dokonce oslavil i příchod Nového roku.
Hrad se stal pro slavného spisovatele především místem klidu a odpočinku, kde mohl hledat inspiraci pro napsání svých literárních počinů. Mezi takové patří bezesporu slavné „Staré řecké báje a pověsti,“ které se staly Petiškovým přelomovým titulem. „Tatínek psal Staré řecké báje a pověsti dva roky právě při pobytu na Valdštejně. Byla to jakási rodinná tradice, neboť se u nás obecně projevoval velký zájem o antickou kulturu a historii. Navíc otec psal toto dílo jako politický román reflektující onu dobu padesátých let, takže jednotliví bohové v knize vlastně představovali konkrétní politiky“, sdělil Petiška, který používá pro vlastní literární tvorbu pseudonym Eduard Martin. V souvislosti s onou slavnou knihou Petiškův syn také prozradil, že při prvním vydání v roce 1958 vzbudily báje velký ohlas a stála se na ně dokonce fronta. Ovšem tehdejší komunistický režim knihu silně kritizoval kvůli údajné propagaci náboženství, což nebylo v padesátých letech vítáno.
Navzdory tomu se však kniha dnes řadí k nejprodávanějším a nejvíce půjčovaným titulům u nás. Byla přeložena do mnoha světových jazyků a oslovuje čtenáře napříč generacemi, kteří se i po letech rádi vrací k příběhům o Perseovi, Prométheovi či Orfeovi. Vliv Eduarda Petišky na rozvoj české literatury pro děti, mládež a dospělé je nezpochybnitelný a je jen dobře, že má tento autor svou desku také na hradě Valdštejně, který mu posloužil jako důstojná kulisa k vytvoření onoho stěžejního literárního díla.
Mgr. Radim Štícha, Turnovské památky a cestovní ruch, příspěvková organizace